Ozubnicové železnice a dráhy
Ozubnice Locher na Pilatus
Ozubnice Locher na Pilatus je do jisté míry konstrukční zvláštností. Při stavbě pozemních ozubnicových
železnic se nepoužívaly jen bezpečné
systémy ozubení. První ozubnice byly patentovány (Riggenbach) a tak při řešení pohonu ještě strmějších železnic než jsou ty běžné
(do 10% stoupání) bylo nutno vymyslet ještě něco účinějšího než byl systém Riggenbach nebo Abt. Při stavbě železnice na horu Pilatus
byl sestaven systém ozubnicové tyče, kterou mezi sebou svírala ozubená kola na vozidle dráhy (systém Locher). Byla zde obava, pokud
by zde byla klasická ozubnice, aby nedošlo k vyšplhání ozubeného kola z ozubnicového hřebenu a očesání zubů. Systém Locher na dráze
na horu Pilatus se bez větších problémů osvědčil i na stoupání 46% a zajištuje bezpečnost provozu na této nejstrmější železnici světa
dodnes. Ještě možno dodat, že původní parní provoz byl nahrazen elektrickým. Parní lokomotivy zde nikdy nejezdily a vozidla byla
řešena jako parní vozy. Výhybka s ozubnicí Locher je řešena jako symetrická otočná o 180 stupňů.
Oficiální stránky provozu na pilatus: Pilatus